Z toho, že jsem si občas zacvičila s mámou, se postupně stalo pravidelné ranní cvičení
Jógu cvičím odmalička. Z toho, že jsem si občas zacvičila s mámou, se postupně stalo pravidelné ranní cvičení, vlastní delší sestavy a později i zájem o filozofické základy jógy nebo o souvislosti mezi západním a východním přístupem k tělu. Na cvičeních Klubu kondiční gymnastiky jógy jsem byla odchována a stále na ně nedám dopustit, ačkoli jsem se mezitím setkala i s jinými jógovými styly a způsoby vedení lekcí. V roce 2026 jsem absolvovala instruktorský kurz 200RYT u Power Yoga Akademie (akreditace MŠMT a Yoga Alliance), který pro mě byl přínosný mimo jiné také získáním různých pohledů na jógu od učitelů i ostatních účastníků. Zjistila jsem, že klasická hathajóga, kterou jsem dlouho považovala za synonymum jógy, je v mnoha jógových studiích vnímána jen jako vývojový stupeň na cestě k modernějším formám jógy, což je podle mě obrovská škoda. Na našem cvičení mi vyhovují dlouhé lekce i delší výdrže v pozicích, umožňující plné soustředění na účinky cvičení, a také široká škála vyučovaných pozic.
Sama sice cvičím už dlouho, vedení lekcí je pro mě ale stále velký nezvyk a ke svým hodinám si vždy ráda vyslechnu jakoukoli zpětnou vazbu. Během každé lekce se snažím procvičit tělo komplexně a vyvážit jak jednotlivé polohové skupiny (předklony, záklony, úklony a torze), tak pozice na posílení, protažení i rovnováhu. Vedu cvičence k vnímání vlastního těla a jeho možností – abychom dokázali přijmout své limity, ale zároveň se nebáli ani zkoušet nové dostupné varianty či rozsahy. Kromě klasické hathajógy ráda navštěvuji a občas také vedu i lekce dynamické jógy. Zde není tolik prostoru na hluboké soustředění, o to více se však snažím, aby bylo cvičení vždy něčím zajímavé (málo známou pozicí, důkladnějším nacvičováním některé obtížnější varianty nebo třeba prvky akrojógy) a abychom se ve skupině vzájemně podporovali ve zdokonalování toho, co nás baví.
